4.7.2009 Drásal 2009 - Holešov - 120 km

    Stejně jako vloni, jedeme na prezentaci Drásala už v pátek. Díky Broňkovi máme zajištěno zázemí v Rajnochovicích, na jejich chatě. Již příjezd, po prezentaci v Holešově, do Rajnochovic okolo 21:00 je rozhodně úspěšnější, než minulý rok. To se nám s Jirkou, při transportu biků autem, povedlo udělat defekt na mém kole, aniž bych na něm jel (díky souboji pneumatika vs. převodník). Letos bez úhony. Letošní Drásal bude také jiný v tom, že na start se postaví i Broněk, který nám vloni s Hankou dělal putující fan klub po trati (Rajnochovice, Troják, Holešov). S Jirkou si ho dobíráme, že jede „dětskou“, ale na příští rok ho už přesvědčíme, že 120 kilometrů je vlastně jednodušší, protože můžeš jet volněji, a hlavně se můžeš déle kochat panoramatama, což je moje krédo.

    Večer před startem ještě rozprávíme o stavu tratě. Jisté je, že se nebude prášit. Celé dva týdny prší, na Moravě jsou záplavy, prognóza na zítřek však s deštěm nepočítá. Včetně absolvování loňského Drásala, mám za sebou ještě podzimní „Rajnochovickou část“ Drásalovské trati s Broňkem, vedoucí z Rajnochovic na Troják a po silnici zpět do Rajnochovic. Tyto dvě zkušenosti mi jasně stačí k vytvoření závěru, že pokud nikde jinde, tak rozhodně v úseku nad Rajnochovicemi přes Čertův kámen až k asfaltu v Lázých u 3. občerstvovačky, budou bahenní koupele. Uvidíme.

    Ráno je chladno, ale azuro. Před sedmou už jedeme autem z Rajnošek do Holešova, okolo 7:15 ještě telefonem budíme Broňka, aby nezaspal svou premiéru, i když startuje až hodinu po nás. V 7:45 startujeme, na rozdíl od loňska ne z úplně posledních pozic. Po průjezdu Holešova a přilehlých luk jdeme do prvního většího stoupání, kde se startovní pole začíná víc trhat. Panoramata noblesní, jako ve Skotsku. V následných sjezdech je cítit zápach pálícího se brzdového obložení bikerů, jedoucích přede mnou. Výjezd na Kelčský Javorník opět neselhal. Masakr. Na vrcholku si chvilku orážím, doplňuju tekutiny a láduju do sebe pár banánů. A hrrr do údolí. Zatím nijak přehnané bahno. To bude následovat za chvíli.

    Po táhlém stoupání za Rajnochovicemi skutečně bahna jako v SOOSu. Po třetím občerstvení v Dědince Lázy, následuje rovinatý asfaltový úsek vedoucí k masakérní asfalt stojce, která nás opět vyváží směr místní hřebeny.

foto: Broněk Melichar (z podzimu 2008)

Odtud až na Troják to vcelku jde. Potom menší krize (několikátá), ale na posledním občerstvení, tuším 103. km, po požití horké polévky, už to jde do cíle jak po másle. Poslední táhlý štěrkovo - kamenitý sjezd směrem k Holešovu, postupně odjišťuje endorfinovou časovanou nálož, která exploduje při vjezdu do zámeckého parku, ve kterém je zbytek trati vytyčen pomocí "mlík" jako na XC okruhu. Dokonce jsem naspořil nějaké síly i na cílový spurt.

    Zase super zážitek. Časově jsem si oproti loňsku o 20 minut polepšil. Drásal opět nezklamal. Srdeční pořadatelé i přihlížející diváci, výborné občestvovačky, perfektní značení a zabezpečení tratě. Je vidět, že místní tímto závodem skutečně žijí. A my taky. Beru ho jako by byl můj domácí, ač na něj jedeme přes půl republiky. Letos ho navíc jedu jako generálku na Salzkammergut Trophy. Tahle generálka se povedla. Jirka taky spokojen, akorát nám tu chyběl Broněk, který si někde okolo 30. km ustlal, a už se nerozjel. Do Holešova už nedorazil, hojí rány v Rajnochovicích. Příští rok parťáku v Zámecké zahradě!

PEPE Janča

GPS záznam, výsledky, fotky