Nálada před startem není nějak moc bojovná.Hoonzovi totiž naposledy nesedla Svatoslavská šlapka ,přesněji její 30km trať.Takže i přes prvotní nadšení zúčastnit se 40km trasy, nebylo pár dní před startem jasné složení našeho teamu.On se totiž nečekaně k nám přidal strejda Petr.Tak to jsem vůbec nečekal a byl jsem zvědavý na jeho reakce z průběhu a hlavně po skončení této akce.No byl to zážitek, myslím pro všechny.Po loňské mé zkušenosti jsem tento závod nahlásil jako pohodovou projížďku okolo Nového Města na M.Ovšem pár dnů před startem kromě neustálých dešťů ,jsem zjistil změnu v trase a to hlavně ve výškovém profilu.Místo předpokládaných 800m bylo nově 1050!!!Tak to bude asi „mazec“.A byl!!
Předstartovní přípravu jsme s Petrem provedli v Nedvězí ,v místním hostinci.Příprava nám zabrala asi 5hod,takže do postele jsem se dostal asi kolem 2.h v noci.
Ráno to začalo.Kolem 7.hod jsem vyhlásil budíček.Všichni celkem v pohodě vstali ,jenom strejda Péťa nikde.Za chvilku vylezl i on.Vydatná snídaně,kola na střechu,nabalit nějakou výživu a rychle se přesunout do místa závodů.Přijeli jsme těsně před startem 80km závodu,pozdravili pár známých na startu a hurá se přípravit na start.No připravit,cestou zpět na parkoviště jsme koupili nějaké pivečko a kávičku.U auta jsme k tomu přidali ještě slivovičku.Nechával jsem těmto věcem volný průběh,protože poslouchat řeči typu:“Kam já to zase vlezl!?Co tady vlastně dělám?Proč dělám věci ,které nechci dělat!?“ bylo hodně náročné.
Já jsem si hleděl svého a připravoval jsem všechna tři kola.Nejkrásnější bylo jednoznačně Petrovo-blatníky,odrazky,světlo vepředu i vzadu!Navíc to bylo trekkingové,takže na úzkých ráfkách a téměř bez odpružení.
Mezitím jsme poctivě prováděli poslední předstartovní přípravu.Je totiž potřeba dostat do sebe maximum vhodných živin.
A taky se nezadržitelně blížil termín našeho startu na téměř 43km.Sešlo se nás opravdu hodně a Petrovo kolo nebylo zase tak vyjímečné.Takticky jsme se rozhodli startovat ze zadních pozic.Že nám tyto pozice vydrží téměř celý závod jsem ale nemyslel.
Tak a je tu start.Poslední „parťácký“pozdrav a jdem do toho.Po průjezdu areálem jsme vyrazili do terénu. „Ty jo to je pěknej kopec.To ale pojedeme….. A sakra!“ Další „hlášky“ podobného typu už dál psát nebudu.Bylo by to na dlouho.
Dvě věci byly jiné než loňský ročník. Jednak to bylo více kopečků a hlavně všude přítomné bláto.Bylo to dost náročné pro klasické MTB kolo,natož pro Petrovo trekkingové.Úzké pláště se nechtěly moc kamarádit s blátivým terénem.Ale jelo se furt!
Asi na 12. km přišly na strejdu opožděné předstartovní střevní potíže.Rázem jsme se ocitli na úplném chvostu startovního pole.Dokonce nás dojela „uzavírací“ motorka.
„Vy jste poslední?“
„Ne! Ty seš poslední!“
„Já vás tady ale nemohu nechat.“
„Tak vidíš.“
A jelo se dál.My na chvostu,za námi brumlala motorka.Zvláštní pocit,ale má se zkusit všechno.
Dále následovalo bahno,bahno a do toho kořeny a kameny.Myslím si, že to pro absolutní amatéry bylo hodně drsný.
Po jednom dlouhém a blátivě-čvachtajícím kopci jsme na vršku potkali skupinku turistů.Ochotně nám nabízeli ionťák v podobě bílého vínečka.S díky jsem odmítl,protože jsem měl svůj vlastní.V jednom bidonu jsem vezl zbytek slivovice.
Přišly i táhlé asfaltové lesní cesty,na kterých se zase podstatně lépe jelo Petrovi.Ale moc takových úseků letošní ročník nenabízel.
Po příjezdu na jedinou občerstvovačku nás čekalo další nepříjemné překvapení.To, že nebylo téměř nic na jídlo(pár jablek a pomerančů v jednom kýblu) tolik nevadilo,ale museli jsme čekat na vodu, kterou jedna ze slečen donesla z blízkého potůčku.Ale bylo dobrá a nebyly žádné následky.Ba naopak.Pro nás to byla asi obrovská vzpruha,protože od tohoto okamžiku,jsme se začali prokousávat startovním polem dopředu.Škoda,že to nepřišlo o pár kilometrů dříve.Ale i 10 míst v celkovém pořadí bylo dobrých.
Na závěr jsem pro hrstku diváku zorganizoval malou shou.To když jsme všichni tři dali závěreční spurt na cílové rovince.
Takže nakonec 387.Botek , 388.Hoonza a 389.Petr v celkovém čase 4:06:19.Nutno ještě podoknout,že vzhledem k letošnímu těžkému terénu vzdalo 49 bikerů z celkového počtu 448 startujících.I proto bych chtěl poděkovat oběma mým spolutrápičům za dosažený výkon, ale hlavně za dojezd do cíle!
V I V A T !!!!!!
—————