29.8.2009 AVG Náměšťský cyklomaraton - Náměšť nad Oslavou - 63km

Tak tento maratón byl mimo můj roční plán.Ale to tak v životě bývá.Protože celý týden(téměř tropický) byla předpověď na víkend mizerná,tzn. déšť a max. 18°C,zrušil jsem rodinný výlet na chatu.Jenže v pátek se ozval Honza Vlasák,že jede do Náměště na maratón.Asi za hodinu jsem mu volal,že jedu taky a vezmu ho autem.Příští týden jsem nahlášen do Dubnice(SK) a tam to bude očistec.Tak jsem do Náměště odjížděl kvalitně potrénovat.Ráno jsme se probudili do avizovaného deště.No nic,jedeme!

A stále prší.Dle momentálního počasí,jsem na poslední chvíli přemýšlel,, na kterou trasu se přihlásit.Nakonec jsem se rozhodl jako chlap.Pokusím se o svůj osobní délkový rekord a přihlašuji se na trasu 63km.Dostávám velmi neobvyklé číslo.No ,zvláštní je hlavně nezvyklý formát.Z nějakého důvodu nebylo dostatek natištěných čísel a tak jsem vyfasoval žlutou papírovou samolepku s č.488 o velikosti 5x2cm!Mám si to nalepit na přilbu.

Start je plánovaný na 10.30.Ale než jsme vystartovali, byl jsem durch mokrý.Ale je tu start a 131 bikerů a bikerek připravených odstartovat na trať 63km!

Po startu na náměstí jsme projeli městem směrem na Brno a po výjezdu prvního asfaltového kopce najíždíme na polní cesty.V internetové diskuzi před závodem bylo plno slov o „suché a tvrdé trati“.Tak to se po (nevelkém) dešti velmi změnilo.Takové „zemědělské bláto“(blátíčko se slámou)  je totální nepřítel všech pohyblivých částí na kole.A taky to hned na začátku vezme hodně sil, které mohou ke konci chybět.Prvních asi 10km jsme šlapali s Honzou společně a snažili jsme se udržet v nějakém kontaktu s ostatními.Kousek před koncem tohoto „blátivého“utrpení jsme předjížděli slečnu, které taky nejelo kolo.Všiml jsem si,že to nebylo bahnem,ale že má přeskočenou přehazovačku.Tak jsem zastavil a snažil jsem se společně s dalšími dvěma gentlemany pomoci.Po chvíli se nám podařilo kolo opravit a všichni jsme pokračovali dále.Mezitím mi Honza odjel a už jsem ho nedohnal.

A hele,už neprší!Ale i tak jsem byl mokrej až na kůži. Na 24.km jsem dostal první krizi.Moje bolavé lýtko se ozvalo.Ještě že jsem měl s sebou Miralgin.Tak jsem po malé pauze v pohodě dojel na první občerstvovačku.Doplnit tekutiny,kousek banánu, pár rozinek(větší výběr ani nebyl) a jedu dál.Projíždím Lhánice a v obci Mohelno si dělám vlastní soukromou občerstvovačku.Mezitím okolo projíždí postupně 3 bikerky. A sakra!Už jsem se dostal do této kategorie.Nasedám na kolo a snažím se s tím ještě něco udělat.Následují lesní cesty a asfaltové stoupání.Zde se mně daří dostat se před první dvě bikerky.Tu třetí ale nemůžu dotáhnout.A tak jedu osamoceně.Jako by tady žádný závod nikdo nejel.Oni totiž většina už projela.A tak se osamoceně „motám“ okolo JE Dukovany a sjíždím k vodní nádrži Mohelno.Následuje táhlé stoupání do Kramolína.Zde jsem se zděsil cedule „Babylon-rozhledna“.Bohužel tam vedly i šipky.No nazdar.Mám toho víc než dost a tak nemám náladu na nějaké kochání se okolní krajinou.Ale nedá se nic dělat.Musím pokračovat ve stoupání až na vrchol,kde byla i druhá občerstvovačka.Chvilku před vrcholem se připojila kratší trať a do cíle jsme pokračovali společně.Občerstvení probíhalo úplně stejně jako to první.Stejné menu.

Následovaly rychlé rovinky, které ale moje nohy už nezvládaly.Krátká singl trasa kolem Oslavy a v místě zvaném U Vlasáka neskutečný prudký a dlouhý kopec lesem s bahnitým podkladem.V půlce jsem potkal jednoho kolegu sedícího na pařezu a hledajícího nějakou jinou a nejkratší cestu do cíle.Už to prej nejde.Na konci tohoto stoupání jsem hledal mapu i já!

Byl jsem na 56.km a byl jsem „na ručník“. Nohy už vůbec nešlapaly, oči byly přilepený na tachometru a hlava odpočítávala kilometry do cíle.Byly to hrozné okamžiky. Do cíle jsem nakonec dojel v čase 4h 35min,na celkovém 121.místě.Byl to můj nejdelší dosavadní maratón a v cíli to bylo znát.Ani mluvit jsem moc nemohl.

Snad to příští týden „přežiju“!?        

Botek

výsledky, fotky